Ve strategii požární bezpečnosti dělení na požární úseky umožňuje udržet oheň a kouř v definovaných oblastech, čímž poskytuje čas na evakuaci a zásah záchranných složek. Jak se stavební předpisy vyvíjejí s cílem zajistit lepší a účinnější dělení do těchto úseků, projektanti musí zohlednit i jiné atributy než jen požární odolnost v řešeních pasivní požární ochrany. Jedním z čím dál důležitějších atributů je prakticky vzduchotěsnost, která má vysoký význam v několika stavebních normách pro energetickou efektivitu a je také součástí požadavků zelených budov.

Tento článek rozebírá, proč je vzduchotěsnost kritickým aspektem a jakou roli hrají řešení pasivního protipožárního těsnění při zajištění efektivní vzduchotěsnosti v budovách.

Kouř a plyny: Neviditelná hrozba

Ačkoli plameny jsou nejviditelnějším nebezpečím při požáru, právě kouř a toxické plyny často představují největší riziko. Kouř se může šířit rychlostí 15 až 100 metrů za minutu, což drasticky snižuje viditelnost a dezorientuje osoby v budově. Studie ukazují, že dvě třetiny úmrtí souvisejících s požárem jsou způsobeny vdechnutím kouře a více než polovina obětí se nenachází v místnosti, kde požár vznikl.
Vzduchotěsné protipožární systémy hrají klíčovou roli při zabránění šíření kouře mezi požárními úseky, čímž pomáhají chránit životy i majetek. Kromě bezpečnosti lidí může kouř způsobit škody na majetku. Často obsahuje halogeny, jako je chlor a brom, které v kombinaci s vlhkostí vytvářejí korozivní kyseliny. Tyto kyseliny ničí citlivá zařízení, jako jsou servery, lékařské přístroje, kabely, potrubí a další technické systémy budov – i když se k nim samotný požár nikdy nedostane.
Prakticky vzduchotěsnost je mimořádně důležitá v kritických provozech. Kritické provozy jsou obecně definovány jako prostory, kde jakékoli přerušení činnosti způsobí negativní dopad na podnikové aktivity. Kritické provozy, jako datová centra, laboratoře a nemocnice, vyžadují vzduchotěsné prostory, aby splnily požadavky na čisté prostředí, energetickou efektivitu a celkové náklady na vlastnictví.

Kontrola infekcí ve zdravotnických zařízeních

Ve zdravotnických zařízeních je vzduchotěsnost rozhodující pro kontrolu infekcí. Operační sály využívají pozitivní tlak, aby zabránily pronikání kontaminovaného vzduchu dovnitř, zatímco izolační místnosti používají negativní tlak, aby zabránily úniku choroboplodných zárodků. Tímto způsobem se chrání pacienti i personál před infekcemi, které se šíří vzduchem. Vzduchotěsné prostory zároveň zvyšují komfort a šetří energii. Bez správného utěsnění uniká vzduch přes spoje a mezery, což ztěžuje udržování čistého a bezpečného prostředí ve zdravotnických zařízeních.

Obr. 1: Přenos bakterií vzduchem

Plynové hasicí systémy

V kritické infrastruktuře, kde by voda nebo pěna mohly způsobit nenapravitelné škody, se k hašení požárů často používají plynové hasicí systémy, které snižují hladinu kyslíku pod 15 %. Tyto systémy využívají plyny jako oxid uhličitý, dusík nebo inertní směsi.
Jejich účinnost však závisí na integritě prostoru. Pokud nejsou prostupy a spoje správně utěsněny, hasicí plyny mohou z prostoru unikat, čímž se snižuje účinnost systému.
Protože pasivní protipožární systémy jsou součástí dělení prostorů, je nutné vybírat takové, které mají schválenou vzduchotěsnost.

Kontrola zápachů a nebezpečných plynů

Mnohé lidské činnosti produkují zápachy a nebezpečné plyny. Příklady zahrnují činnosti v průmyslových areálech (výpary z paliv a olejů), plavecké bazény (výpary chloru), čistírny odpadních vod nebo dokonce i domácí kuchyně. Aby se zabránilo úniku těchto zápachů a výparů z místa jejich vzniku a aby se nedostaly do jiných prostor, je nezbytné zajistit vzduchotěsné těsnění.

Jak probíhá testování vzduchotěsnosti podle různých standardů

Zkouška vzduchotěsnosti se provádí podle normy EN 1026 (metoda zkoušky propustnosti vzduchu). Podle EN 1026 se vzduchotěsný modul postaví na dřevěný rám, který je umístěn v tlakové komoře a vystaven pozitivním i negativním tlakům až do maximálního rozdílu tlaku 600 Pa, aby se kvantifikovalo množství unikajícího vzduchu.
Výsledky zkoušky se uvádějí v kubických metrech za hodinu na čtvereční metr (m³/h·m²), což umožňuje porovnávat vzduchotěsnost různých materiálů. Nižší číslo znamená lepší vzduchotěsnost – přes materiál uniká méně vzduchu. Pokud je číslo vysoké, znamená to, že uniká více vzduchu, což poukazuje na slabé utěsnění. Čím je tedy hodnota nižší, tím lépe produkt udržuje vzduch a plyny v prostoru.

Obr. 2: Logo na protipožiarnych produktoch Hilti pre vzduchotesnosť

Řešení Hilti: Navrženo pro vzduchotěsné dělení požárních úseků

Hilti je globálním lídrem s více než 30letými zkušenostmi v oblasti pasivní požární ochrany. Díky znalostem získaným během tohoto období a vášni pro inovace může Hilti nabídnout řešení pasivní požární ochrany, která přinášejí výhody přesahující samotnou požární odolnost. Mezi tyto výhody patří i vzduchotěsnost v mnoha produktových portfoliích, jako jsou Hilti protipožární manžety a Hilti akrylový tmel CFS-S ACR pro utěsňování spár.
Hilti nabízí protipožární produkty speciálně doporučené pro doplňkové utěsňování a renovace, přičemž jejich vzduchotěsnost je ověřena testy vzduchotěsnosti metodou blower door.
Hilti pomáhá překlenout propast mezi návrhem a realizací. Umožňuje inženýrům a dodavatelům přejít od specifikace k instalaci s návrhy optimalizovanými a v souladu s normami, stejně jako s efektivními a bezpečnějšími pracovními postupy na stavbě. Tento přístup snižuje potřebu přepracování, zlepšuje udržitelnost a zajišťuje, že to, co je navrženo, je také skutečně realizováno – díky čemuž je výstavba rychlejší, jednodušší a spolehlivější a vzduchotěsnost je součástí projektu už od začátku.

Závěr: Vzduchotěsnost jako strategická výhoda

Vzduchotěsnost už není druhořadým aspektem, ale klíčovým prvkem v moderním stavebnictví, který podporuje požární bezpečnost, kontrolu infekcí, energetickou efektivitu a ochranu životního prostředí. Zabraňováním šíření kouře, plynů a vzdušných kontaminantů pomáhají vzduchotěsné prostory chránit životy, uchovávat majetek a splňovat regulační požadavky.
Aby se maximalizovaly její přínosy, vzduchotěsnost by měla být prioritou už ve fázi návrhu, nikoli jen dodatečným opatřením v projektu. To umožňuje architektům, projektantům a inženýrům vybrat vhodné materiály a systémy, naplánovat správné těsnění prostupů a spár a zajistit kompatibilitu s ostatními stavebními prvky. Pokud se na vzduchotěsnost myslí až v pozdějších fázích, může to vést k nákladným opravám a snížené funkčnosti.

Odkazy
·        IFC Technical Library [firestop.org]
·        https://www.fcia.org/Portals/0/FCIA%20ME%20Standards%202024v1-compressed.pdf
·        https://insulation.org/io/articles/the-state-of-fire-resistance-compartmentation-and-firestop-systems/
·        https://www.astm.org/e1827-11r17.html
·        https://www.cibse.org/knowledge-research/knowledge-portal/tm23-testing-buildings-for-air-leakage-2022
·        https://www.intertek.com/blog/2025/02-25-air-barriers-in-modern-construction/
·        https://www.iea-ebc.org/Data/publications/2025-09-10-1725_Airtightness_Paper_Final.pdf
·        https://cdn-web.iccsafe.org/wp-content/uploads/proclamations/TN02-Building-Tightness_pdf.pdf
·        https://www.ashrae.org/file%20library/technical%20resources/covid-19/64-65_ieq_pantelic.pdf