Potřebujete připevnit sloup, nosník nebo jakýkoli jiný ocelový prvek k betonu, ale nemáte připravené závitové tyče k jeho upevnění?
 
Zachovejte klid! Technologie dodatečně instalovaných kotev je spolehlivým alternativním řešením, které je možné použít pro váš projekt. Pokud použijete kvalifikovaný systém, dokážete snadno provést přesný návrh a předepsat správná doporučení pro bezpečnou instalaci.
Co se týče návrhu, špatnou zprávou je, že kotvy se mohou zlomit osmi různými způsoby. Dobrou zprávou je, že se můžete spolehnout na mezinárodní předpisy a normy, reference, software a zkušené inženýry (jako jsou Hilti inženýři), kteří vám poradí.
 

 
Abyste mohli tento proces správně provést, musíte nejprve získat obecné znalosti o chování kotev po jejich instalaci. Začněme tím, že se podíváme na výše zmíněné porušení kotvy. V tomto článku se zaměříme na čtyři způsoby, jak může kotva při tahovém zatížení selhat. O způsobech selhání ve smyku budeme hovořit v příštím článku. Mějte také na paměti, že se zaměřujeme na upevnění ocel-beton: spojení beton-beton prostřednictvím dodatečně instalovaných výztuží je zase jiný příběh.
 
1. Porušení oceli
Pokud únosnost oceli kotvy nedokáže odolat působící tahové síle, kovová část se odlomí. Stejně jako u spoje ocel-ocel. Pokud je třeba větší odolnost, obecně postačí:

• Zvýšení počtu kotevních bodů
• Volba oceli s vyšší pevností nebo zvětšení velikosti kotvy.

 
 
2. Porušení vytržením betonového kužele
To se týká porušení podkladového materiálu v tahu a závisí především na třídě betonu, stavu betonu ("s trhlinami" nebo "bez trhlin") a objemu použitého betonového kužele. Ve většině norem pro návrh kotev závisí tento kužel na hloubce zapuštění a výskytu hran. V případě sousedících předepjatých kotev je třeba zohlednit také překrytí betonových kuželů.
Chcete-li dosáhnout vyšší únosnosti betonového kužele, jednoduše zvětšete jeho objem umístěním kotev dále od okrajů, zvětšením rozteče kotev (pokud jsou příliš blízko) nebo hlubším zapuštěním kotev. Lze použít i kombinaci těchto metod.



3. Vytržení kotvy
Pokud jsou ocel a beton dostatečně pevné, aby unesly zatížení, je třeba zkontrolovat, zda je kotva schopna přenést zatížení do základového materiálu. Vytržení závisí především na kvalitě kotvy, stavu popraskaného betonu a třídě betonu. U chemické kotvy může dojít k vytržení v kombinaci s mělkým betonovým kuželem: tato specifická porucha se nazývá kombinace tahu a betonového kužele.

 
 
4. Rozlomení betonu
Některé normy vyžadují provádění kontrol, aby se zabránilo vzniku trhlin v důsledku zatížení kotev. Jedná se o potenciální poruchu u tenkých málo vyztužených prvků a dlouhého zapuštění, která má za následek značné zmenšení průřezu betonu na hlubším konci samotné kotvy.
Obvyklou strategií pro zamezení tohoto selhání je snížení hloubky zapuštění nebo prostě akceptování toho, že dojde k prasklinám, a opětovné provedení návrhu s ohledem na tento stav.
 

 

 
Takže, jak se s tím vypořádat?
Je to snadnější, než by se dalo očekávat, a to pomocí návrhového softwaru pro kompletní, rychlý a spolehlivý výpočet kotevního systému (například PROFIS Engineering https://profisengineering.hilti.com/).
Pokud potřebujete mít jistotu pro svůj vlastní klid, můžete se spolehnout na kompletní softwarové doplňky pro návrh kotevních desek a zábradlí v systému PROFIS Engineering.
Další informace o konstrukci a spolehlivosti kotev budou následovat.

Máte nějaké dotazy? Pište své příspěvky do naší sekce Dotazy.